Trocha z mé historie

Jak jsem již psala, s výrobou šperků jsem začala v roce 2008. A jak to tak bývá, i u mne byly začátky krušné. Začínala jsem
s nelakovanou mědí, kterou jsem získala stažením elektrikářských drátů. Těch jsem měla dostatek, jelikož přítel i jeho otec pracují jako elektrikáři, takže mne dokonale zásobovali. Ještě před nedávnem, kdy jsme předělávali byt, jsme vyhodili asi 200m drátu co jsem měla uloženy ve skříni :-D Své první kleště jsem dostala od otce přítele a přiznám se, byla jsem šťastná jak malé dítě. 

Jenže výběr drátu nebyl zrovna vhodný, přece jen měď na kůži zanechává svou oxidací zelené stopy a samotná se zanáší zeleným povlakem. Proto jsem přešla k nerez drátku, sice práce s ním byla tužší, ale výsledek nebarvil, nekorodoval, nechal si svou původní barvu. S nerez drátkem pracuji dodnes, jen jsem přidala do svého repertoáru lakovanou měď všech možných barev a mosaz a těším se, až se seznámím i s hliníkem respektive s hliníkovými kroužky ;-) 

 

 Vtipné že :-D

Od různého ohýbání drátku a zkoušení co se s ním dá udělat, jsem zůstala u klasického „jednoduchého“ zpracování, také jsem se zamilovala do kroužkové techniky tzv. chainmaill.

Rozdíl než na úplném začátku, viďte ;-)

Co se týče šitého šperku, dlouhá léta jsem si říkala, že na jehlu nesáhnu, že nechápu, jak někdo může jehlou a korálky ušít takové skvosty. Ale ač jsem dlouho odolávala a více se o to začala zajímat, tak jsem zkusila své první šití. I když jsem párala jak vzteklá, konečný výsledek, byl pro mne velkým překvapením. Prvně jsem zkusila ušít sluníčko, podruhé kuličku a nakonec náhrdelník s náramkem. U kuliček jsem zůstala, je to moje velká závislost, pak se přidaly kytičky, výšivky a nově se učím obšívat kameny, pracovat se sutaškami  a mým velkým snem je ušít freeform náhrdelník.

Je pravdou, že když se podívám zpět, tak se směju, jaké jsem byla ucho :-D Ale je pravdou, že postupem času, když člověk vytrvá, tak dokáže dělat opravdu krásné věci. Hlavní je, aby se člověk hned na začátku nevzdával a snažil se učit dál, nebál se otevřít dveře novým obzorům :-)

Doufám, že jste se také pobavili jako já, když jsem se dnes vracela na úplný začátek :-)

Pac a pusu Allia