Zítra to bude měsíc, co jsme si přivezli nového člena rodiny. Dnes už to je dvouměsíční slečna a jmenuje se Larimar, nebo jak ji nejčastěji říkáme Lari.
Tehdejší hodinová cesta do dnešního domova proběhla vcelku klidně. V autě jsem ji vzala z přepravky do náruče a holčička klidně usnula a ani moc nemňoukala. V novém domově se rozpačitě seznamoval s novým prostředím a novými hračky. Zprvu se jich bála, ale jakmile se otrkala, stal se z ní velký lumpík. Noci sice většinou probděla a promňoukala, ale jakmile jsme si ji vzali k sobě do postele, rychle si zvykla. Teď spíme Lari, já a přítel v jedné posteli, sem tam má přítel na sobě živou kožešinu, která krásně přede, ale většinou Lari spí vedle mne u mé hlavy :-)
Dnes tu pobíhá se svým balonkem po celém bytě, ale stejně má nejraději naše ruce, které jsou už pěkně poškrabané. Naštěstí se začíná učit málo kousat a škrábat, jen ji to musíme dát znát, že nás to opravdu bolí. Jelikož se jí snažím co nejvíce věnovat, tak mi už nezbývá moc času na tvoření a už vůbec ne na focení. Volný čas vyplňuji, s přicházejícími svátky, za vánoční úklid a nově i pečení vánočního cukroví. Jenže ten úklid se mi zdá pořád nekonečný. Jakmile se do něčeho pustím, objevuju ještě zbytky věcí, které tu nechali přítelovi rodiče, kteří se před čtvrt rokem odstěhovali na svůj baráček. Takže stále třídím, přebírá, vyhazuju a hledám místo objeveným věcem. Většinou mi při tom pomáhá i Larimar. Někdy spíše přidává práci, když se ji zalíbí srovnané kupka časopisů, která tak krásně šustí, že by byl hřích do ni nevběhnout a nerozmetat ji po celém bytě :-D A nedej bože, když někdo vaří, to se musí vyšplhat po nohách na rameno, aby všechno viděla, co kdyby ji něco uteklo. Když to teď tak píšu, zrovna se mi houpe po zácloně a snaží se vyšplhat nahoru ke garnyži. Už abychom ji koupili to škrabadlo, kde by se mohla vyřádit, i když na mém stole je tolik zajímavých a hlavně kulatých věcí a sem tam i nějaká ta nit, co je považována za nejlepší hračku daného okamžiku. Každá korálkářka mi dá za pravdu, že v tomhle se prostě pracovat nedá, leda když spí a vy zrovna nemusíte uklízet celý byt, nebo žehlit prádlo :-) Ale slibuji, že si nějaký ten čas najdu, abych mohla zase vytvořit něco nového a podělit se o to s vámi ;-)
Zatím přejeme pac a pusu a já mizím poklidit dokud je tu klid
Žádné komentáře:
Okomentovat